Takových festivalů by mělo být více. To je první věta, která mě napadla v neděli po návratu z Těšíkovského mlýna, z kraje, kde bydlí v podivné symbióze princové Jasoň a Drsoň a z pravého břehu Trusovického potoka na levý neustále sem a tam do kříže přecházejí v přesně dané vzdálenosti principy Jing a Jang.
Festival Bukstock (první část názvu evidentně souvisí s místem konání v areálu hospody Za bukem, druhou část názvu nechám jako hádanku pro zvídálky) se letos konal poprvé a vystupovalo na něm celkem sedm kapel především z Olomouce a blízkého okolí. Nechci a ani se nemůžu podrobně vyjadřovat k jednotlivým vystupujícím (ostatně Slepá ulice mi utekla, protože jsem přijel později), neboť jsem byl mezi nimi. Myslím však, že všichni ocenili žánrovou pestrost, kterou festival nabízel. Jak jsme se shodli v debatě s některými pořadateli a účastníky – každá kapela byla jiná. Nebylo tedy vůbec potřeba zabývat se stresem více kohoutů na jednom smetišti, což zdaleka nebývá na festivalech nejrůznějšího typu zvykem. To vše, sečteno a potvrzeno výborným zvukem (Petr Střelák), tvořilo po hudební stránce opravdu úžasnou atmosféru.
Pozn. Přece jen si dovolím konstatovat, že mně se nejvíc líbilo vystoupení poslední kapely Flash the Readies. V žádném případě to není žádná bezpáteřní poklona pořádající skupině, to vystoupení jsem si náramně užil a kdo pořád nevěří – viděli jste někdy našeho kytaristu Krbiho pařit pod pódiem? To nedokázal ani Mišík před čtrnácti dny :-)
Neoficiální hymnou festivalu se stala skladba Chucka Berryho Johnny B. Goode. První verze (a asi nejméně povedená) zazněla v podání rythm’n’folkové skupiny Alibaba, načež se tento opus vynořoval v průběhu celého večera a noci jako pověstná červená nit či povedené čertovo kvítko. Měl jsem dojem, že výzva „be good“ (buď dobrý) letěla vzduchem jako nakažlivý virus ptačích kurdějí, protože tak přátelskou atmosféru na festivalu různých žánrů a různých lidí jsem taky dlouho nezažil (na technopárty nejezdím:-)). Pokud vím, nikdo se nepopral, nikdo se nepohádal, nikdo nikoho nezabil. Možná že „na vině“ byl nedaleký pramen Těšíkovské kyselky – k němu často odbíhaly skupinky a já sám musím prokládání pěnivých i nepěnivých moků mírně železitou vodou velmi ocenit, neboť jsem tak mohl bez jakýchkoli následků brzy ráno znovu vstát a absolvovat dokončovací piknik na jevišti.
Po skončení oficiální hudební produkce se na několika frontách rozpoutal dlouhý a náročný jam session v převážně folkovém duchu, to mě osobně dost překvapilo a částečně to přičítám i géniu loci – podobné sessiony se v hospodě Za bukem často konají. Moc mě mrzelo, že jsem musel kolem třetí hodiny jít spát. Vím, že se pak ještě hrály kousky jako All Along The Watchtower (což je ostatně jeden z klasických migrantů mezi folkem a rockem) a o dalších mi raději neříkejte…
Nezbývá než doufat, že se brzo dočkáme Bukstocku 2008 (logicky nejdříve po vánocích…). Všichni, kdo si to nechali letos ujít mají čeho litovat a co napravovat!
Bukstock 2007, Těšíkovský mlýn (hospoda Za bukem), 30. června 2007
http://www.bukstock.com/
skupiny: Slepá ulice, Afghan Popcorn, Alibaba, Blue Canisters, Barevnej den, Černý rybíz, Flash the Readies.
P.S. Ještě jsem neokomentoval počasí. To vyšlo úplně parádně, pršelo jen při vystoupení skupiny – no hádejte – Alibaba…
No comments:
Post a Comment